Akční pobyty Akční pobyty
Akční pobyty

Současnost

Karlovy Vary jsou statutárním městem, řízeným Magistrátem města a metropolí Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Město je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Mezi tradiční výrobky patří sklo Moser, porcelán Thun, bylinný likér Becherovka, minerální vody Mattoni, vřídelní sůl, lázeňské oplatky, karlovarská léčebná kosmetika a suvenýry z vřídlovce.  

 

Zajímavé stavby

V lázeňském centru města stojí jedna význačná budova vedle druhé. Za zmínku stojí karlovarské kolonády, historické lázeňské budovy i sakrální stavby.

 

Mlýnská kolonáda 

(1871 - 1881, Josef Zítek)
Mlýnská kolonáda je největší z kolonád v Karlových Varech. Byla vystavěna podle projektu Josefa Zítka , tvůrce Národního divadla v Praze. Neorenesanční sloupová stavba kryje celkem pět pramenů – Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin. V kolonádě je 124 sloupů, kolonádní orchestřiště a na střešní terase 12 alegorických soch představujících jednotlivé měsíce roku. V roce 1982 byla provedena celková rekonstrukce kolonády.  

 

Sadová kolonáda

(1880, Fellner a Helmer)
Litinová stavba kolonády spojovala koncertní sál – tzv. Blanenský pavilon se Sadovým pramenem vyvěrajícím v suterénu Vojenského lázeňského ústavu. Koncertní sál byl zbořen v r. 1966, kolonáda naštěstí stojí dodnes. Přímo pod střechou kolonády nebo v její blízkosti najdete tři léčivé prameny.

 

Tržní kolonáda

(1883, Fellner a Helmer) 
Kolonáda byla postavena v r. 1883 jako provizorium na 5 let. Skutečností je, že tu kolonáda stojí přes sto let a stala se neodmyslitelnou součástí města. Kolonáda kryje Tržní pramen a pramen Karla IV.
Zámecká kolonáda (1911 - 1913, Friedrich Ohmann)
Novoklasicistní stavba byla přebudována v letech 2000 – 2001 na komplexní léčebné zařízení Zámecké lázně.
 

Vřídelní kolonáda

(1969 - 1975, prof. Votruba)
Jedná se o nejmladší karlovarskou kolonádu, která nahradila provizorní dřevěnou kolonádu z roku 1939. V útrobách kolonády najdeme nejslavnější karlovarskou thermu Vřídlo, které má teplotu 73°C, tryská z hloubky 2000 m a má vydatnost 2000 l/min. Pod Vřídelní kolonádou je zpřístupněna prohlídková trasa, která návštěvníkům nabízí pohled na zřídelní sintrové usazeniny na stěnách chodeb, pozůstatky starého rozvodného potrubí a ojedinělý proces pokameňování karlovarských suvenýrů. 
 

Císařské lázně

(Lázně I) (1895, Fellner a Helmer)
Císařské lázně jsou nepřehlédnutelným monumentem lázeňské architektury konce devatenáctého století. Jsou pojmenovány podle honosného apartmá, určeného kdysi výhradně pro císaře Františka Josefa I. Obdivovaným unikátem je nádherný, ve dřevě zdobně vyvedený Zanderův sál v prvním patře objektu.U hlavního vchodu stojí dvě alegorické secesní sochy představující Prasílu a Léčivou sílu. V současné době bohužel budova chátrá.

 

Lázně III

(1867, Hain a Labitzký)
Novogotická stavba  na levém břehu řeky Teplá slouží nejen účelům lázeňské léčby, ale koncertní sál Antonína Dvořáka v patře budovy je pravidelně využíván Karlovarským symfonickým orchestrem ke svým vystoupením. 
 

Alžbětiny lázně

(Lázně V) (1906, Drobny)
Lázně se nacházejí ve Smetanových sadech. V roce 2004 prošla budova rekonstrukcí.   Alžbětiny lázně jsou největším lázeňským domem v ČR.

 

Kostel sv. Máří Magdaleny

(1732 - 1736, Kilián Ignác Dientzenhofer)
Barokní chrám byl postaven na místě bývalého gotického kostela.  Svým architektonickým řešením patří mezi nejkrásnější stavby  K. I. Dientzenhofera v ČR.V podzemí chrámu se nalézá unikátní pohřební krypta, která je přístupná veřejnosti.
 

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

(1893 - 1897, G. Wiedermann)
Chrám byl postaven podle vzoru ruského pravoslavného kostela v Ostankinu u Moskvy ve vilové čtvrti Westend. Bohatá výzdoba kostela byla částečně sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu. Její součástí je i reliéf ruského cara Petra Velikého.
 

Evangelický kostel sv. Petra a Pavla

(1856, Zeissig)
Evangelický kostel byl postaven na sklonku 19. století v novorománském slohu. Najdete ho u Císařských lázní.
 

Anglikánský kostel sv. Lukáše

(1877, Dr. Mothes)
Kostel byl postaven na Zámeckém vrchu v pseudogotickém stylu. Stavba probíhala za finanční podpory anglických lázeňských hostů.



Pohled do historie


Současnost


Tipy pro volný čas


Co se zde léčí?


Lázeňské prameny


Interaktivní mapa
 

Chcete nás kontaktovat?